Proč jsem se rozhodla psát blog

Má cesta k vlastnímu blogu byla dosti dlouhá a trnitá. Nápad se zrodil v hlavě už před mnoha lety, ale vrozený strach z počítačů ho vždycky na dlouho umlčel. Podařilo se mi napsat pár článků do časopisu Máma a já a tím má tvůrčí činnost skončila.

Ale stále silněji jsem cítila potřebu sdílet s maminkami jejich radosti i starosti, předávat své zkušenosti a podporovat je na jejich cestě mateřstvím.

Sama mám tři už dospělé děti a dokonce i dvě vnoučata a na dobu své mateřské moc ráda vzpomínám. Jako dítě jsem vyrůstala ve velké rodině, jako nejstarší ze šesti dětí. Takže děti mě životem provázejí od té doby, co si pamatuji.

Vzhledem ke své práci dětského fyzioterapeuta vím jak je důležité, aby se maminka cítila dobře, měla dostatek informací a věděla, jak podpořit své dítě.

Trápí mě fakt, že dětské rehabilitace jsou hodně přetížené, mnoho pacientů musíme odmítat, a na ty, které máme v péči bychom potřebovali více času než je reálné.

Proto vznikl nápad založit blog a tam vytvořit prostor na všechny nápady, rady, příběhy, otázky a odpovědi. Na hledání souvislostí a předávání zkušeností z mnoha let strávených s miminky i většími dětmi a jejich rodiči na dětské rehabilitaci.